Zelenina je potřebná, pozor ale na dusičňany

Zelenina je nesmírně cenným zdrojem výživy a měla by tvořit až třetinu z jídla, které za den přijmeme. Zdravotní přínosy, které s sebou nese známe všichni. Přesto je i s ní spojených několik rizik.

Jedním z těch nejvážnějších a nejohrožujících je překročení povoleného množství dusičnanů, které zelenina obsahuje. Ty pak ohrožují zdraví nejen vás, ale i vašich dětí a vnoučat.
Jsou její přirozenou součástí

Dusičnany se nacházejí v obsahu každé zeleniny. Do určité míry nejsou pro zdraví člověka nijak nebezpečné. Pokud jsou však limity v zelenině překročeny a vy sníte příliš mnoho takové stravy, může se to odrazit na vašem zdraví. Nejcitlivější na dusičnany v stravě jsou malé děti, kterým hrozí různé zdravotní komplikace. I když mnozí tvrdí, že pro dospělé nejsou dusičnany v zelenině problém, přece jen bychom měli být opatrní. Mohou se z nich totiž vytvořit jiné látky, které se následně v těle mění například i na nitrosaminy, přispívající ke vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Jak se dusičnany do zeleniny dostanou?

Původ obsahu dusičnanů v zelenině je spjat hlavně s procesem jejího růstu. Dusičnany se sice nacházejí v přirozeném množství v ovzduší a v půdě, ale jejich zvýšené množství v zelenině má na svědomí zejména přílišné hnojení dusíkatými hnojivy. Roli hraje i málo světla. Taktéž je problematická i rychlená zelenina, čili zejména ta, která se prodává na jaře. Obsah dusičnanů v zelenině je právě kvůli zmíněným důvodům po zimě nejvyšší.

Která zelenina obsahuje kolik dusičnanů?

Nejvíce dusičnanů obsahuje: listová zelenina, ředkvičky, cuketa, špenát, hlávkový salát, kořenová zelenina, červená řepa, kapusta, zelí, květák,
méně se jich koncentruje v: póru, patisonu, nejméně je najdete v: rajčatech, okurkách, paprice, bramborách, fazolích, hrášku, cibuli a česneku.

Zdravotní rizika dusičnanů

Jsou spojeny zejména s dětmi, protože jejich organismus je vůči těmto látkám méně odolný. Dusičnany se totiž mohou v těle přeměnit na dusitany, které způsobují, že krev ztrácí schopnost vázat kyslík. Krev tím pádem zůstane neokysličená a buňky, které nedostanou potřebný kyslík se začnou tzv. „Dusit“. Následky pak nenechají na sebe dlouho čekat. Objevit se může pocit, že se dusíte, pocit na zvracení, modrání, ale i zvýšení srdeční činnosti. U dítěte mohou takové příznaky nastat dříve, než u dospělého. vařením se dusičnany vyplavují do vody, zničí se jich asi jen 30%.

Neznamená to však, že nyní máte přestat jíst všechnu zeleninu, to vůbec ne. V zelenině se nachází množství jiných, pro zdraví mimořádně prospěšných látek a proto by byla hloupost ji nejíst jen kvůli tomuto riziku. Stačí dávat si pozor na určitá fakta a vy si budete moci zeleninku vychutnat zdravou a bez dusičnanů. Jak na to?

Vyhněte se nebezpečným dusičnanem s následujícími triky:

Vyhněte se nebezpečným dusičnanem s následujícími triky:

  • vyhýbejte se na jaře příliš malým, ale i příliš velkým plodům, nachází se v nich nejvíce dusičnanů,
  • upřednostněte zeleninu z domácí zahrádky, resp. od známého,
  • kupujte raději zeleninu v biokvalitě z ověřených zdrojů,
  • pokud musíte kupovat zeleninu, protože nemáte vlastní, zjistěte si, zda byla pěstována ve foliovníku, nebo ve skleníku. Ta ze skleníku obsahuje méně dusičnanů,
  • z rychlené zeleniny nepřipravujte pro malé děti šťávy, ani vývary,
  • vhodnější je sbírat zeleninu odpoledne, resp. pokud je to možné, kupovat tu, z odpoledního sklizně,
  • jejich množství roste vlivem vzduchu, proto nenechávejte zeleninová jídla chladnout na sporáku, ale ještě teplé jejich přikryjte a dejte do lednice. Například takový špenát byste měli jíst jen čerstvě připravený, protože přihřívání obsahuje mnohem více dusičnanů, než čerstvě uvařený,
  • nejvíce dusičnanů se hromadí u kořene, při stopce, těsně pod obalem, v košťál a například v mrkvi je jejich až 90% ve vnitřním válci,
  • z listové zeleniny odstraňte všechny stopky a žebra, jakož i vnější listy. Jezte jen měkkou listovou část.

Zdroj: Oliver

Foto: Flickr

Related Posts

About The Author