Posera versus zdvořilí mírotvorci

Bibi je posera. Takto prý nazval izraelského premiéra nejmenovaný vysoký představitel americké administrativy.

Vytáhl to novinář Jeffrey Goldberg, který se Blízkému východu věnuje léta a má většinou dobré informace.

Je jasné, že nastal krizový moment a Američané se snažili napravit škody prohlášením, že toto opravdu nebylo nutné ani to neodráží jejich názor. Benjamin Netanjahu zase nasadil masku hrdinu, kterému nepřekáží ani vulgarismy hodné školáků, když brání svou vlast.

Trapné, smutné, ubohé? Vyberte si, co se vám hodí.

Faktem je, že spojenectví ani nerozlučné přátelství takto nevypadá, zvláště když toto není první incident tohoto druhu a podobných vyprodukovali obě strany požehnaně.
Takto se chovají uraženi teenageři, kterým mnoho věcí nedochází.

Malost toho všeho se tento týden projevila ještě více při vzpomínkách na 20. výročí podepsání míru mezi Izraelem a Jordánskem . Jicchak Rabin a král Husajn nikdy nebyli spojenci, nespojovali je žádná pouta a uměli se zpočátku shodnout asi jen na tom, jak tomu druhému nedůvěřují.

Přesto se dopracovali k mírové dohodě. K takové, jakou se již v tomto prostoru od té doby nepodařilo dosáhnout. Mnozí, kteří tam tehdy byli a jednali, vzpomínali na to, že mezi Rabinem a králem fungovala jakási chemie až sympatie.

Když Rabina zavraždili, král řečnil na jeho pohřbu. Americký ani izraelský lídr se nemusejí skrývat na tajných jednáních, ani se obávat ztráty podpory za to, že mají zájem o dobré vztahy mezi svými státy.

Přesto je jejich vztah ukázkovou studii neschopnosti překonat se pro vyšší Zájmy a správnou věc. Kdyby se tak před 20 lety chovali Rabin a král Husajn, neexistovala by dnes mírová dohoda a nedalo by se porovnat, co je státnické a co ne.

Related Posts

About The Author