Oslava IQ 162 bodů

Olivia Manning z Liverpoolu v testu IQ dosáhla 162 bodů. Zajistilo jí to nejen členství v Mense, což je síť těch nejlepších mozků po celém světě, ale dostala se do společnosti lidí, jako byl Albert Einstein nebo Stephen Hawking.

Zajímavé je, že podobná zpráva se objevila zhruba před rokem. Tenkrát byla srovnávána s Albertem Einsteinem Angličanka Victoria Cowieová. Bylo jí tehdy jedenáct let a její hodnota IQ byla 162.

Nyní je tedy v záři reflektorů Olivia Manning. Samotná studentka si byla vědoma svých paměťových a kombinačních schopností, výsledek testu ji však stejně překvapil.

Co se pro Olivii Manning vlastně změnilo? IQ test určitě pomohl její popularitě na škole. Dostává nabídky na vypracování domácích úkolů, není však jasné, zda je přijímá.
IQ150 a více je poměrně ojedinělé. Na pomyslnou metu IQ 160 dosáhl Bill Gates, Quentin Tarantino stejně jako Albert Einstein.

Jak je to ale s inteligenčním kvocientem? Je to brána k úspěchu? Samotný inteligenční kvocient nedává odpovědi na otázku, proč lidé se srovnatelným vzděláním, možnostmi a ambicemi ne vždy dosahují shodných výsledků ve svých životech.

Již během čtyřicátých let minulého století probíhal experiment, ve kterém bylo sto absolventů Harvardu monitorováno až do středního věku, přičemž se ukázalo, že ti nejlepší žáci nakonec nedosáhli o mnoho lepšího postavení, výšky platu, produktivity nebo spokojenosti v životě a rodinných vztazích.

Prosperita stejně jako štěstí nebo společenské postavení prostě není v přímé souvislosti s IQ. Přesto náš školní systém soustředí pozornost výhradně na podporu IQ, zatímco emoční inteligence, citový život člověka je opomíjen.

Citový život funguje v určitém systému pravidel, která lze objevovat, poznávat a trénovat. Snad nás vysoké IQ postrčí k tomu, abychom se starali i o své EQ

Related Posts

About The Author